Pasivní domy neustále rozdělují českou veřejnost: Jedni považují pasivní domy za zbytečný trend, jiní za způsob jak efektivněji využívat přírodní zdroje. Jsou skutečně tak úsporné?

První pasivní dům u nás vznikl v roce 2004. První experimenty na stavbu úsporného bydlení jsou ale mnohem starší, první pokusy prováděla univerzita MIT v USA už v roce 1939.

Pasivní dům musí splňovat velmi přísná kritéria energetické úspornosti při provozu domu. Přestavět dům na pasivní není v podstatě možné, ale staví se tak novostavby. O něco méně přísná kritéria musí splňovat nízkoenergetický dům.

Požadavky na dům se liší podle klimatu. V České republice musí dům splňovat tato kritéria:

• potřeba tepla na vytápění < 15 kWh na m² obytné plochy stavby za rok
• energetická potřeba všech energií < 120 kWh na m² obytné plochy stavby za rok
• neprůvzdušnost budovy

Pokud dům splňuje tyto požadavky má výrazně nižší spotřebu energií a tudíž majitele stojí méně peněz. Výrazný vliv má ale také na životní prostředí. Nižší spotřeba energií totiž umožňuje vyrábět méně energie a tím šetřit přírodu, obzvláště v České republice, kde se stále většina energie vyrábí spalováním uhlí. Z toho to důvodu vydala Evropská unie v roce 2010 směrnici o stavebnictví, nově se budou stavět takřka jen pasivní domy.

V Čechách stojí přibližně 1,5 tisíce dřevostaveb – jsou mezi nimi dřevostavby i klasické zděné domy.

Stavit nebo nestavit pasivně?

Proč se tedy už nyní nestaví jen pasivní domy? „Aby byl dům pasivní, musí se postavit z kvalitnějších materiálů, více dbát na technologii stavby. Dům musí mít perfektně vyřešenou izolaci. Náklady na stavbu jsou tedy o vyšší. To mnoho stavebníků odradí,“ vysvětluje architekt Jan Řezáč z firmy ATRIUM. „Už si ale neuvědomí, že nová kuchyně je stejně drahá. Navíc s programem Nová zelená úsporám je možné na stavbu získat dotaci až 500 tisíc korun. Pasivní stavba rozhodně není nedostupná.“

Pořizovací cena domu může, ale často mást. To potvrzuje i občanské sdružení Centrum pasivního domu. Podle jejich výzkumu je rozdíl mezi cenou pasivního a klasického domu maximálně 10 %.  Mnohem více cenu zvyšují specifické představy majitelů, jako třeba bazén na zahradě.

Pasivní dům prý není komfortní

Kritici často tvrdí, že není normální bydlet v naprosto utěsněném domě. Že dýchat musí dům i lidé v něm. Mnohem praktičtější je ale dům pravidelně větrat než nechat neutěsněná okna.

„Aby se v domě skutečně vyměnil vzduch, museli byste větrat 8x denně na 8 minut. Ale upřímně kdo z nás tak větrá? Mnohem lepší je pořídit si do domu kvalitní větrání s rekuperací,“ vysvětluje Jan Řezáč. „Rekuperace znamená, že se vzduch, který se vrací do domu, ohřívá nebo chladí podle ročního období. Čili třeba v zimě netopíte pánubohu do oken a zároveň máte v interiéru čerstvý vzduch.“ Výhodou větrání s rekuperací je také to, že přirozeně větrají vnitřní části domu, kterými vedou průduchy, ale z domu neuniká žádné teplo.

Jak těžké je postavit pasivní dům?

Požadavky na energetické vlastnosti se promítají už do návrhu domu. Například by každý pasivní dům měl stát směrem k jihu, aby do domu šlo přirozeně více světla i tepla.

Architekt musí na pasivní standardy myslet už při nákresu, nijak to ale neomezuje estetické provedení domu. Ostatně postavit dům tak, aby do něj šlo maximum světla, je otázka selského rozumu nikoli trendů.