7 předsudků proti dřevostavbám, kterým byste neměli věřit

O dřevostavbách panuje celá řada mýtů – nic nevydrží, musí se neustále udržovat, v domech se rozléhá hluk a tak abychom mohli pokračovat. Nic ale není dál od pravdy. Podívali jsme se na zoubek nejčastějším mýtům o dřevostavbách.
Proč nemáme rádi dřevo? Může za to Marie Terezie
Dřevo se jako stavební materiál používalo od nepaměti. Pro prostý lid bylo výrazně levnější a dostupnější než kámen, proto byla většina domů ve městech dřevěná. Potíž se dřevem je, že také mnohem lépe hoří než kámen. O tragických požárech středověkých měst se vypráví dodnes. Například při velkém požáru v Londýně v roce 1666 lehla popelem pět šestin města.
Panovníci se pochopitelně snažili podobným incidentům předcházet. Marie Terezie v roce 1751 a 1755 vydala patenty, které přikazovaly stavět ve městech jen zděné domy. Vydání obou patentů samozřejmě provázela i PR kampaň, která lidem vychvalovala domy zděná a hanila dřevo. Kampaň byla velmi úspěšná, protože některé předsudky máme dodnes.
Mýtus č. 1: Dřevo není kvalitní, dům nevydrží
Není pravda, nejstarší dřevěné domy stojí v Evropě již stovky let. Stačí si představit horské roubenky v Šumav nebo v Krkonoších., kde jsou vystavené extrémním podmínkám. Celé Benátky stojí na dřevěných pilířích již 800 let.
Dnešní stavitelé běžně poskytují na konstrukční systémy domů záruku. Dřevo je co do výdrže stejně kvalitní jako domy zděné.
Mýtus č. 2: Dům ze dřeva stejně dřív nebo později shoří, stačí plynový sporák nebo krb
Kdyby byly dřevostavby skutečně tak náchylné, stavělo by se jich tolik? Domy se stavějí z montovaných stěn. Ty jsou vytvořené tak, aby byly ohni maximálně ohnivzdorné. Oblé a hladké hrany chytají hůře, navíc stěny mají vysokou hustotu. To znamená, že ve stěnách je málo vzduchu a oheň by se tak sám „udusil“. A to ještě ani nemluvíme o nátěrech, které dřevo chrání.
Mýtus č. 3: Je to dřevo, bude se v něm držet vlhkost a v domě pak vznikají plísně
Samozřejmě je pravda, že voda dřevu nesvědčí. I s tím, ale technologie počítá. Domy se dnes staví pomocí difuzně otevřené konstrukce. Tento typ konstrukce stěn umožňuje vodním parám procházet z interiéru ven. Vlhkost se tak nedrží ve stěnách a nehrozí poškození konstrukce, ani příliš vysoká vlhkost v interiéru.
Pokud se v domě často pere a provádějí další domácí práce při, kterých se vypařuje voda, je samozřejmě nutné větrat, stejně jako zděný dům.
Mýtus č. 4: V dřevostavbě bude všechno slyšet
Ani tohle tvrzení není pravdivé. Domy se dnes stavějí pomocí sendvičové konstrukce. Stěny tak tvoří několik vrstev materiálů s výbornými akustickými vlastnostmi.

Dřevostavba může mít klasickou barevnou fasádu
Mýtus č. 5: Dům se musí neustále natírat
Není pravda. Dřevostavba může mít zvenčí klasickou omítku. Nátěr je pak nutné obnovit až po 10 letech, stejně jako u klasického zděného domu. Dřevěné obklady s kvalitním nátěrem vydrží srovnatelně dlouho.
Mýtus č. 6: Dřevostavby se stavějí rychle, tudíž nekvalitně
Dřevostavby jsou postavené výrazně rychleji, to je pravda. Montované zdi se totiž předpřipraví v halách. Na vašem pozemku je pak stavitel „jen“ smontuje, což je pochopitelně výrazně rychlejší než lepit na sebe cihlu po cihle.
Průměrná doba výstavby na pozemku je 12 týdnů. Výhodou dřevostaveb je plynulá výstavba i v zimě, v mrazech či v dešti, kdy klasické domy stavět nelze.

Takto vypadají moderní dřevostavby
Mýtus č. 7: Dřevostavby nemohou být hezké, poznáte je na první pohled
Dnes už dřevostavby vypadají na první pohled jako kterýkoli jiný dům. Mohou být stejně elegantní jako zděné domy. Dokonce existuje i celá řada designových soutěží o nejzajímavější dřevostavby, například Dřevostavba roku.
Zdroj fotografií: Atrium
Dovolím si uvést své poznatky:
Tepelná kumulace – termín vycházející z dob našich předků, kdy zdroj tepla nebyl stálý, respektive jen v době kdy obyvatelé měli možnost topit ohněm. Současná situace je diametrálně odlišná, energie a regulace zajistí přísun energie, kdy budeme chtít. Proto tepelná kumulace je termín, který spíš přežívá a nikdo už jej nepromítne do reálného žitova – reálných potřeb. V tomto ohledu dřevostavba je zcela v pořádku, teplo v zimních měsících neztrácí, dobře se tam bude bydlet. Zamýšlí se někdo nad provozem domu v letních měsících? Tady už je situace trochu odlišná. Stavba bude reagovat podobně jako zděné. Bude tam větší teplo, sušší vzduch a hlavně velmi nepříjemný odér lazur a impregnačních nátěrů. A ten se nevyvětrá za první léto. Bude to pro nás (lidi i zvířata) zdravé? Jsem názoru že ne. Důkaz? Pokud tam nežijí „chrobáci“, nebude to k žití i pro lidi. Stačí už jen napštěný skelet zmíněnými přípravky. Natož obložená, hotová stavba. Zde bych dnešní styl stavění nesrovnával s historickými stavbamy. Dnešní opatření proti plísním a škůdcům se výrazně liší.
Hluk? Ano, hluk se v dřevostavbě šíří intenzivněji. Za předpokladu, že se jedná o rodinný dům (pro jednu rodinu), pak v podstatě rušíme „sami sebe“. Zde je v našich intencích s tímto efektem pracovat.
Srovnání „klasický dům“ a dřevostavba v rámci provozu v létě? Po příchodu v létě bylo vždy znát, v jaké stavbě se nacházíme.
Mě se moc dřevostavby líbí a ideálně v kombinaci s kamenným obkladem to vypadá skvěle. Na chatě to mám podobně.